Tomáš mi otevřel dveře do cukrárny, kde se zdálo být poloprázdno, potom mě chytil za ruku, až jsem nevěřila svým očím. Za chvíli mě dovedl k jednomu stolu. ,,Hm, tady rád sedávám, když jsem zajdu, takže chceš si sednout tady nebo někde jinde?"Rychle jsem mu odpověděla, ,,tady je to super."On se na mě podíval, nemohla jsem si v tu chvíli pomoct a tak jsem se mu podívala do očí, měl je krásně čokoládově hnědé, byly veselé, ale něco se mi v nich přesto nelíbilo. ,,Takže," začala jsem mluvit, aby mezi námi nebylo takové ticho. ,,Copak mi tady doporučíš dobrého?" Opatrně jsem se snažila dýchat, abych vlastně věřila, v to co se právě dělo, byla jsem poprvé někde s neznámým klukem. On ale začal povídat:,,No záleží na co máš chuť."Zaculil se na mě. Ale vůbec asi nevěděl, že tady nejsem kvůli jídlu, ale kvůli němu. ,, No řekla bych, že mi je to celkem jedno, co máš nejradši ty?" On se koukal na svoje ruce, které měl sepnuté a položené před sebou na stole. Po mojí otázce z nich odepřel oči a vzlédl vzhůru ke mně. ,, Já mám nejradši buď jen zmrzku nebo banán v čokoládě." Usmál se a byl tak, ale tak neodolatelný. Já jsem chtěla říct, že to teda ochutnám, ale najednou se tam už objevila číšnice.
,,Takže co si dáte?,"začala se ptát a zapisovat. Tomáš se na mě podíval, ,,takže Alice, co si dáš?" Koukla jsem na něj a potom zpět na číšnici, ,,takže já bych si dala jednu matonku a jeden banán v čokoládě." Tomáš se na mě podíval a zakřenil se, potom pohlédl na číšnici, ,,hm, já si dám totéž." A tak si to paní zapsala a odešla pryč. ,,Takže když už je pryč,"mluvil Tomáš, ,, tak než nám přinesou jídlo, tak mi řekni třeba co ráda děláš?" Rychle jsem si z nervozity začala hrát s korálkovým náramkem na ruce, který mi dala moje dobrá kamarádka Katka.
,, No takže já ráda běhám, čtu a maluju."Rychle jsem se mu podívala do obličeje, jakou bude mít reakci. Ale on se jenom zase usmíval. ,,Ráda běháš?" Zarazila jsem se, ,,ano." ,,Co kdyby jsme si někdy šli zaběhat spolu?" Ty jo, to je něco, on se mnou chce jít běhat, říkala jsem si, ale přece to nejde, to by byl trapas, protože bych byla celá spocená, uhnaná a on by se usmíval, a zase jenom usmíval. ,,No to nevím, ale jestli chceš."Usmála jsem se, musela jsem říct, ano protože, kdybych řekla ne, tak kde vezmu záruku, že ho ještě uvidím? V tu chvíli, už ale začala čišnice pokládat na ten malý stolek talířky s banánem a minerálku.
Nikdo z nás při jídle nepromluvil, jenom jsme se na sebe dívali. Když jsme to snědli a paní si přišla pro špinavé nádobí, tak než jsem řekla, že to zaplatím, tak on to už řekl za mě. Když paní odešla, tak jsem se na něj podívala, ,, to neplatí, zvala jsem já tebe, ne ty mě!" Ho to očividně rozesmálo, ,,Uklidni se Alice, takový jsem měl plán." Mrkl na mě, jakoby si myslel, že jsem blbá blondýna, ale kdepak, vím, že třeba o brunetách vtipy existují, ale nikdo mě kvůli hnědým vlasům neuráží, že by byl první? Když to tedy s mými nesouhlasy zaplatil, oba jsme se zvedli a pomalu jsme odešli ven z podniku. Venku se mezitím spustil déšť, ale on se musel vrátit do obchoďáku za svojí ségrou, takže jsem předstírala, že ještě potřebuju zajít do papíráku, tak jsem mohla jít s ním. Po cestě jsme oba byli trochu mokří, ale to jeho mokré tričko, pod kterým se rýsovala nádherně vypracovaná postava ve mě vzbudila úlně povznášející pocity. Byl tak sexy neodolatelný a já jsem s ním mohla strávit odpoledne, dneska byl můj šťastný den.
V obchoďáku mě doprovodil k papíráku, když jsme se rozloučili a já jsem se otočila, a vstupovala jsem do obchodu, tak se najednou ozvalo, ,,Alice, počkej!" Rychle jsem se otočila, lekla jsem se, co se stalo. ,,Alice, jak by jsme si spolu mohli jít zaběhat, když na tebe nemám žádný kontakt?" Já jsem se začala smát, ani sama nevím proč. Nadiktovala jsem mu číslo, on se usmál, otočil se a odešel pryč.