close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

příběh č.20 Alex

30. března 2009 v 16:03 | marush
Na deníček jsem se dneska už vykašlala, což napíšu to tam zítra. Šla jsem se osprchovat a vyčistit si zuby. Potom jsem ještě šla dát mamce dobrou, ale ona už spala, ani se nedivím, po dnešku, který byl tak vyčerpávající včetně malých a otravných hádek se mnou. Musím jí to ulehčit, říkala jsem si. Když se budu chovat tak jak chce ona, tak mě nebude snad prudit.
Pomalu jsem usínala, ikdyž jsem ještě chtěla přemýšlet. Druhý den jsem ale musela vstávat už o šesti, abych se stihla na sedmou dopravit před hotel, to taky znamená, že jsem bez snídaně. Usnula jsem. Tuhle noc se mi zdálo o Tomášovi, jak mě držel za ruku a pomalu mi jezdil palcem po dlani, bylo to příjemné, ale nechtěla jsem na něj myslet, ale také jsem se nechtěla probudit. Tak jsem se nechala unášet.

Ráno mi zazvonil v šest nastavený budík. Nakoukla jsem k mámě do pokoje, pořád spala, tak jsem se rozhodla jí nechat vzkaz:
Dobré ráno mami. Jdu ven s Alexem, v hotelu budu kolem jedenácté, neboj se na oběd určitě příjdeme včas, kdyby něco zavolej.
Toto bude stačit, položila jsem tužku a šla jsem se obléknout, vyčistit si zuby, prostě abych byla nachystaná. Vzala jsem jeden ze dvou klíčů od našeho hotelového apartmá. Mohla jsem jet výtahem, ale sebíhala jsem schody. Když jsem byla dole, procházela jsem kolem jídelny. Nějaký člověk, ale asi zaměstnanec hotelu, tedy určitě zaměstnanec hotelu, na mě cosi zpustil anglicky. Myslím, že v překladu to znamenalo:,,Vy nebudete snídat slečno?" Já jsem na něj vykoktala svojí celkem slušnou angličtinou, že mě mrzí, ale ne, protože spěchám. On řekla ať chvilku počkám. Za minutku přiběhl s párkem v rohlíku. Děkuju, řekla jsem zase v jeho jazyce. On se už jenom usmál, navzájem jsme se rozloučili a já jsem vyšla před hotel, kde už seděl Alex ve svém stříbrném mercedesu. ,,Ahoj Alice." Neusmívala jsem se. Tvářila jsem se přísně, ne křečovitě, prostě jenom přísně. ,,Ahoj Alexi,"řekla jsem v klidu. ,,Jakpak ses vyspala poprvé v Americe?" A najednou to na mě přišlo, takový pocit viny. Není to ode mě nefér, že jsem se tenkrát nesnažila promluvit si o tom s Tomášem pořádně? ,,Ehm...no krásně. A ty ses vyspal jak?" Snažila jsem se nebýt v rozpacích, když jsem vzpomínala na Tomáše.
,,Já jsem se vyspal jako vždycky. Jaké jsi měla sny?"Bože můj, už je to tady. Zase ze mě vypáčí co bude chtít. Alice, uvažuj! Přikázala jsem si.
,,Sny byly hezké, a tvoje?" Myslím si, že toto byla super odpověď. Podezíravě se na mě podíval.
,,Žádné." Bylo vidět, že lže. Myslím, že v tom bylo něco intimního o čem se nechtěl dávat do řeči. Já jsem ale pořád držela v rukou párek v rohlíku, kupodivu jsem neměla hlad.
,,Nechceš?" Nabídla jsem mu a ukázala jsem párek v rohlíku.
,,Ne díky, jo a prosímtě pozor, aby jsi s tím nezašpinila moje služební auto."
,,Jo neboj." Konečně, on není bohatý, to auto je služební. Myslela jsem, že tímto to z něj dostanu ven, už od včerejška mě to hrozně zajmalo.
,,Takže co podniknem?"Zeptala jsem se a ukousla jsem si kousek té dobré snídaně co jsem dostala.
,,Co chceš,"odpověděl. Já jsem přemýšlela o penězích, nějaké mám a je jich celkem dost, protože za tu mojí nehodu, která už je nějakou tu dobu pryč, dostala jsem pojistku. Ušlo to, máma mi nechtěla říct kolik to bylo. Ale pořád říkala, že dost. No já jsem jí to věřila, protože vlastně můj život byl na okraji smrti. Od té doby, mi dávala víc kapesného, kupovala mi nějaké věci a tak. Prostě mě uplácela.
,,Jeď tam, kde to máš rád ty. Ale prosím, ať to není moc daleko." Tak tedy nastartoval auto a vyrazili jsme.
,,Ok."Zavezl mě kamsi.
,,Nebude ti vadit, když půjdeme kousek pěšky?"
,,Ne, to je v pořádku."
,,Fajn, tak pojď." Vystoupila jsem tady.
,,Můžu se zeptat, kam to jdeme?"
,,Nech se překvapit."
,,Nemám ráda překvapení." Fakt překvapení byla většinou hrozná, vždycky jsem se děsila, jenom když už někdo řekl to slovo.
,,Proč?" Ne, zase jde ze mě vytáhnout každou blbost.
,,Bojím se."Odpověděla jsem, toto nebylo zase tak moc intimní. On se však poprvé zasmál.
,,Čeho?"
,,Že to bude, třeba něco co já nemám ráda a pak sklamu toho, kdo mi to překvapení nachystal."
,,Já myslím, že toto nemůže být zase tak hrozné, ale jestli to chceš vědět?"Přemýšlela jsem, jestli mám říct, že chci.
,,Fajn, tak se nechám..."Zarazila jsem se. On se na mě podíval.
,,Co se necháš?"
,,..Překvapit."
,,No vida." Myslím, že mě zase ovlivnil. Za chvilku jsme přišli k ohradě, kde bylo pět koňů.
,,Co na to říkáš?"Zeptal se mě opatrně Alex.
,,Jo hezké, ty na tom jezdíš?"
,,Tak nějak,"usmál se na mě.
,,Chceš to zkusit?"
,,Jo, proč ne?"
,,Fajn, budu ti dělat učitele." Usmál se na mě.
Šli jsme spolu k jednomu o kousek dál stojícímu chlapíkovi.
,,Ahoj Charlie. Můžu tadyhle Alici nechat zajezdit si?"Teda, odkdy se v Americe mluví česky? No to nechám na něm.
,,Jo jasně, počkej nachystám vám koně. Mimochodem, chceš zase Lady?"
,,Jo Lady, prosím,"odpověděl mu Alex. Vzal mě za ruku.
,,Alexi, až bude nachystaná zavolám tě."
,,Jo, jasný."
Alex mě vzal za ruku.
,,Pojď mám tady v jízdárně svojí skříňku, pujčím ti helmu."
,,Fajn."
Vzal mě ke své skříňce a vytáhl z ní helmu.
,,Můžu?"zeptal se.
,,Jo."usmála jsem se. Toto mi přišlo tak, romantické? Opatrně mi helmu usadil na hlavu.
,,Víš, že ti sluší?"
,,Díky." Dneska se Alex choval jako normální kluk. Díval se mi do očí a já mu taky. Usmíval se. Bylo to dokonalé.
,,Myslím, že tobě taky musí slušet."
,,Ále."
,,Pak si ju taky dáš na hlavu, jo? Já si tě v ní vyfotím." Zasmál se a já taky.
,,Když chceš."
,,Jo chci, chci mít památku, na dnešní den, ale nejvíc na..." Co to dělám???Kruci.
,,Nejvíc na co?"
,,Na tebe." Koukal se na mě. Myslím, že jsem se zamilovala. Ale jakto, že tak najednou? Pak nikdo z nás nemluvil. Obejmul mě.
,,Alice, na mě nebudeš muset nikdy vzpomínat, pokud budeš chtít."
,,Nechci vzpomínat."
Zavřela jsem oči, protože jsem viděla, jak se po mé odpovědi svými rty přibližoval k mým, ale jeho úmysl se nevyvedl, byla jsem i tak trochu ráda.
,,Lady je nachystaná."
,,Fajn,"zařval na něj Alex. Vzal mě opět za ruku.
,,Tak jdeme na to Al?"Zeptal se.
,,Jo, moc se těším." Mrkla jsem na něj. Potom mojí ruku pustil, chtěla jsem už něco říct, ale místo toho mě chytl kolem pasu, tak já ho taky. A šli jsme spolu k Lady.
,,Páni, ta je hezká,"řekla jsem.
,,Jo, moc."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama