Nechtěla jsem, aby mě domů odvezl Tomáš, nebo Alex, i když jsem věděla, že se tomu nevyhnu. Stála jsem tam, ale oni mě odtáhli k autu. Domů mě teda vezl naštěstí Alex.
,, Zlobíš se moc Al?"
,,Jo zlobím, divíš se?"
,,Popravdě ne, ale neboj já jsem mu neříkal, že spolu chceme chodit."
,,Tak co jsi mu teda říkal?"
,,Jenom, že jsi tady, to je vše, věř mi."
,,Ty jsi mi toto udělal, a ještě chceš, abych ti věřila?"
,,Hej Al, ty nevíš, jak by Tomášovi ublížilo, kdybych s tebou začal chodit zrovna já."
,,Co je mu co potom? Vždyť mu je do toho kulový. Nechal mě být, tak ať se o mě laskavě nestará."
,,Hm…Už jsme tady."
Páni fakt, než jsem se nadála, už jsme stáli před domem, v kterém se nacházel náš byt.
,,Al, můžu zítra přijet?"
,,Ne nemůžeš, když tě nemůžu podle Tomáše milovat, tak radši nejezdi, protože já to fakt nezvládnu."
Vystoupila jsem z auta. Zastavila jsem se, když mi říkal :,,Al je mi to moc líto."
Netušila jsem co na to mám říct, tak jsem vymyslela rychlou, snadnou a upřímnou odpověď :,,Mě taky Alexi, měj se."
Odemknula jsem dveře a vtrhla jsem dovnitř. Věděla jsem, že Alexe už opravdu asi nikdy neuvidím a ani vidět nechci. Doma jsem měla sice pár našich společných fotek ze společných chvilek, které jsem s ním tady v Americe strávila. Všechny jsem je posbírala a založila je do deníčku, který jsem zabalila do prázdné cestovní kabely. Zbývalo sice už jenom několik pár stránek, abych ho dopsala, ale já jsem na nich chtěla mít napsané: TAK JSEM S ALEXEM ZAČALA CHODIT, tohle byl můj sen, jenomže ten byl teď pryč. Takže jsem se rozhodla, že už do něj nenapíšu ani slovo.
Odemknula jsem dveře a vtrhla jsem dovnitř. Věděla jsem, že Alexe už opravdu asi nikdy neuvidím a ani vidět nechci. Doma jsem měla sice pár našich společných fotek ze společných chvilek, které jsem s ním tady v Americe strávila. Všechny jsem je posbírala a založila je do deníčku, který jsem zabalila do prázdné cestovní kabely. Zbývalo sice už jenom několik pár stránek, abych ho dopsala, ale já jsem na nich chtěla mít napsané: TAK JSEM S ALEXEM ZAČALA CHODIT, tohle byl můj sen, jenomže ten byl teď pryč. Takže jsem se rozhodla, že už do něj nenapíšu ani slovo.
Smutný .doufám že to nakonec skončí dobře ...=))...xD Moc pěkný :)