Fotky, které jsem v sobotu dala na vyvolání jsem si dneska vyzvedla cestou do školy, protože jsem se na ně nemohla dočkat. Také jsem sebou vláčela dárečky pro Katku. O první přestávce jsem jí potkala na chodbě, byla celá nadšená, když mě spatřila.
,,Páni, ty ses ale tak změnila."
,,Díky, jak se máš?" Chtěla jsem prostě jenom navázat konverzaci, nic jiného.
,,No, tak jde to, znáš to."
,,Jo to je fakt. Ale mám pro tebe malý překvápko, tak třeba ti to zvedne náladu, hm?"
,,Fakt? Co mi povíš, nebo snad chystáš nějakou párty?"
,,Ne, ani jedno z toho."
,,Páni, ty ses ale tak změnila."
,,Díky, jak se máš?" Chtěla jsem prostě jenom navázat konverzaci, nic jiného.
,,No, tak jde to, znáš to."
,,Jo to je fakt. Ale mám pro tebe malý překvápko, tak třeba ti to zvedne náladu, hm?"
,,Fakt? Co mi povíš, nebo snad chystáš nějakou párty?"
,,Ne, ani jedno z toho."
,,Tak co, hej Alko, nenapínej mě, prosím."
,,Ok, takže mám pro tebe takový malý dáreček. Přímo z Ameriky - z New Yorku. Akorát jsem to nestihla jaksi zabalit, takže za to se omlouvám,"vytáhla jsem to z baťůžku.
,,Ty jsi tak hodná, to jsi nemusela."
,,Slíbila jsem to," řekla jsem a podala jsem jí tašku s nakoupenými věcmi. Hned se do toho podívala, nejužaslejší byla nad tím tričkem. Taky kdo by si nedal říct, když bylo černé a na něm bylo napsané růžovým a krásným písmem :I love New York. No jo, jak říkám kdo by si kromě mě nedal říct, že?
,,Fakt moc díky Alko, jsi moc, moc a moc hodná."
,,Ále, ty by jsi pro mě udělala totéž. Jo a díky za maily."
,,Za to nemáš zač." Vlastně měla pravdu, nikdy to nebylo nic dlouhého.
,,A co kluci v Americe? Povídej."
,,Vlastně tak nějak jako tady."
,,Aha," najednou nás přerušilo zvonění.
,,No nic, tak se zatím měj Alko, uvidíme se...prostě potom."
Další hodinu jsem se nudila, stejně jako další přestávku a celý den se vlekl. Po vyučování po Katce nebyla ani stopa, když jsem otevřela svojí skříň´ku, abych se přezula, vypadl papírek, na kterém byl vzkaz:
Alko, promiň zapomněla jsem, že mám jet hned ze školy s jedním klukem na rande, zítra ti to povykládám, měj se Katka.Tak to mi vůbec nevadilo, stejně jsem nevěděla co říct, po cestě ze školy jsem si prohlížela fotky, které jsem nafotila poslední den v Americe s Charliem. Doma jsem si je všechny připíchala na nástěnku, která předtím byla poloprázdná. Zbytek dne pro mě znamenal jenom učení, nic víc. Večer jsem se šla umýt a lehnout si. Druhý den byla zase škola, Katka se v ní neobjvila, takže nic zajmavého a odpoledne mě čekalo opět učení. Večer jsem si vytáhla svůj deníček a dopsala jsem poslední stránku. Celý jsem ho hodila do zásuvky v mém stolku. Ten nový jsem nechtěla už dneska vytahovat - to počká. Třetí den ve škole se opakoval jako ten včerejší, stejně tomu tak bylo čtvrtý den, pátý den. Víkend byl rozdílný, protože znamenal jenom učení. Máma se sice divila, že se jenom učím a učím, ale já jsem neměla nic jiného na práci. Celé dva dny, které ostatní trávili na koupalištích, venku, s přáteli atd. jsem já znuděně strávila doma s povinnostmi do školy. Další týden jsem se opět nudila, ikdyž tam Katka byla a zdobilo jí triko ode mě, tak jsme se jenom zdravily. Každé odpoledne jsem se zase jenom učila. Jenomže potom to bylo jenom učení a škola. Žádná zábava, žádní přátelé - nic.Ani jsem si neuvědomila, že za týden je tu konec školního roku, jak jsem zaslechla v rádiu. Už za týden, co jsem dělala ten měsíc a tři týdny? Jakobych spala, ten čas se vlekl, ale ve skutečnosti utíkal tak rychle, smůla že jsem si to uvědomila až dneska - v sobotu, že už za týden budu mít doma vysvědčení, které asi bude skvělé, protože jsem se v kuse drtila. Byl večer a tak jsem nechala přemýšlení o čase a šla za mámou do kuchyně na večeři.
,,Ahoj zlato."
,,Čau mami."
,,Můžu se zeptat co se to s tebou děje?"
,,Co máš na mysli mami?"
,,Nedělej, že nevíš."
,,Aha, ale já fakt nevím."
,,Proč s nikým nikam nechodíš a jsi tady pořád zavřená jako ve vězení?"
,,Mami, musela jsem se učit, všechno dohnat, nebyl čas."
,,Nikdy...nikdy ses tolik neučila." Slovo tolik zdůraznila, až jsem se tomu udivila.
,,No, asi už bylo na čase."
,,Měla by jsi něco podniknout. A víš ty co, podnikneme něco spolu."
,,A co tím myslíš, například?"
,,To ještě nevím." Obě už jsme jedli topinky, které mamka usmažila na pánvičce.
,,Fajn mami, ale těším se na to. A budu taky přemýšlet, co to bude, ok?"
,,Super, dohodnuto."
Po večeři jsem umyla trochu toho nádobí po večeři, když jsem ho chtěla utřít, máma mi řekla ať to nechám být, tak jsem se s ní rozloučila a šla jsem se umýt. Když jsem už usínala a hlavou se mi honily myšlenky, došlo mi, že vlastně zapomínám můj příběh od té nehody, že bych si ho měla přečíst, třeba bych si ho osvěžila.
Vstala jsem a vyhrabala jsem svůj deníček ze dna zásuvky, do které jsem ho před několika týdny uschovala.Když jsem ho vytáhla, vypadly z něj fotky.,,Pane bože," řekla jsem si pro sebe nahlas. Byl na nich Alex a já. Alex, opakovala jsem si pro sebe. Byl tak krásný, jak jsem mohla zapomenout. Fotky jsem taky připíchla na nástěnku. Teď mě čekalo hodně věcí, protože jsem si jich zase hodně uvědomovala. Jak dlouho jsem nebyla na svém noťásku. A co jsem slíbila Charliemu, že se naučím jezdit na koních a že k němu přijedu.
wow...to bude určitě zajímavě pokračovat;) tak pokrařčuj.xD moc pěkný;)