Protože zítra je neděle, nebyl důvod si teď nějak lámat hlavu s těmi koňmi, prostě se zítra podívám na internetu, jestli tu v okolí někde něco není. Ale za Charliem už se těším, mohla bych mu vlastně poslat ty fotky, škoda že nemám jeho mailovou adresu. No ale Alex by jí mohl mít, ale potom jsem si vzpomněla, tenkrát jak jsem ještě nevěděla, že je Charlie gay, tak jsem si opsala jeho telefoní číslo, můžu mu zavolat. Byla jsem ze sebe nadšená, alespoň to nemusím tahat z Alexe, nebo alespoň ne hned mu volat, nebo psát.
Moje nálada se okamžitě zlepšila. Všechno jsem uklidila a lehla jsem si, po delší době se mi spalo skvěle. Nic se mi nezdálo, takže to tomu přispělo, konečně žádná louka, žádný Alex, nic...
Ráno jsme se při snídani s mámou dohodly, že si spolu vyjdeme do zdejšího obchoďáku. Nakupovaly jsme celý den. Páni, tolik jsme se rozjely. V každém obchodě jsme strávily přes půl hodiny, ani nevím proč mě nakupování začalo bavit, protože mě to nikdy nebralo. Ale teď se vlastně změnilo tolik věcí, že nebylo čemu se divit.
Dokonce jsme spolu šly i do zverimexu, ne že bychom tam taky byly tak dlouho jako všude jinde, ale bylo super, že mě tam zatáhla máma sama od sebe. Nevím, proč mi přišlo, že mě máma chtěla zdržet, ale když jsme přišly domů, pochopila jsem, mám totiž narozeniny, na které jsem taky nějakým způsobem zapomněla.
Byl tam táta, Charlie, příbuzní a mnoho dalších lidí včetně Katky. Oslava byla připravená, ale já jsem se musela jít ještě převléknout do mého pokoje, protože mi máma koupila krásný oranžový šaty a chtěla, abych si je oblékla hned.
V mém pokoji jsem viděla někoho jak leží v mojí posteli, očividně přemýšlel.
,,Můžu se vás zeptat co tady..."
,,Ahoj Al," trvalo než mi došlo, že je to Alex.
,,Alexi! Co tu děláš?"
,,Promiň, ale ta cesta byla vyčerpávající, tak jsem si přišel odpočnout sem, tvůj táta mi to dovolil."
,,Aha."
,,Vadí ti to?"
,,Ne, mělo by?"
,,To já nevím, chtěl jsem ti popřát vše nejlepší."
,,Je tu taky někde Tomáš?"
,,Ne není, nechtěl aby jsi znovu omdlela, navíc..." zastavil se.
,,Navíc?"
,,Našel si nějakou jinou."
,,No jo... a ty taky? Máš jí tady sebou?"
,,Jo já taky, máš pravdu je tu se mnou." Teď mi to bylo líto, ale také bylo už pozdě.
,,Aha. A je hezká? Jak se jmenuje?"
,,Je moc hezká, ale no posledně jsme si neporozumněli, nevím jestli mě ještě chce." To co řekl nedávalo smysl.
,,Tak proč přijela s tebou? Promiň, ale teď tě jaksi nechápu."
,,Al, blázínku já myslel tebe." Vstal z postele a šel za mnou, aby mě obejmul a zašeptal mi do ucha:,,Vše nejlepší."
,,Díky,"odpověděla jsem mu.
,,A dáš mi tu odpověď?"
,,Jakou?"
,,Máš o mě pořád ještě zájem?"
,,Jak bych ho nemohla mít?"
,,No třeba proto, že jsem se ani nepřišel tehdy rozloučit?"
,,Víš Alexi, tobě odpustím vždycky všechno."
,,Všechno?"
,,Už to tak vypadá, ale nijak zvláště to prosím nepokoušej."
,,Ok."
Teď mě pořád obíjmal. Bylo to sladké a neodolatelné.
,,Takže zase spolu?"
,,Počkej, na to bych se měla ptát já tebe."
,,Já bych řekl, že jo."
,,A teď, je to s tím Tomášem definitivní?"
,,Možná, ale vadit by mu to mohlo pořád...furt tě má moc rád, ale už to vzdal a pohádali jsme se. Nebaví se se mnou, tak jsem se rozhodl, že se na něj vykašlu a že prostě přijedu a zjistím, jestli mě máš pořád ráda."
,,To je mi líto, že se s tebou nebaví."
,,S tím si nelámej hlavu, to není podstatné."
,,Alexi, proč jsi se mi vůbec neozval?"
,,Co? Spíš proč ty jsi mi neodpověděla?"
,,Ty jsi mi psal?"
,,Jo několikrát."
,,Aha, já jsem totiž..."nedořekla jsem. Bylo mi trapně, nevěděla jsem sama co jsem to se sebou těch několik týdnů od návratu z Ameriky udělala.
,,Co totiž?"
,,Nic."
,,To není odpověď."
,,Ale je to odpověď."
,,Není," nesouhlasil se mnou. ,,Proč si mi neodpověděla?" Vzala jsem svůj laptop a zapla jsem ho. Všechny maily co mi došly, byly ve složce, nepřečtené a nějaké i přes měsíc staré.
,,Měla si rozbitý počítač?"
,,Ne."
,,Tak co se děje?"
,,Proč přítomný čas?"
,,Nechodila jsi na počítač? Nebo jsi měla zaracha?"
,,Ne Alexi, neměla jsem čas."
,,Neměla jsi čas?"
,,Ne neměla."
,,Jsi teprve v druháku Al, takže ses tam za těch několik týdnů dostat aspoň na deset minut dostat mohla."
,,Proč to řešíš Alexi? Hlavní je, že jsi tady, že je všechno v pohodě, nebo ne?"
,,Když jsi neměla ten čas, tak co jsi teda dělala?"
,,Proč je to pro tebe tak důležité?"
,,Zajmá mě to, protože chci pochopit, proč ses neozvala. Víš bál jsem se o tebe."
,,Proč ses o mě bál?"
,,Alice, prosím neodcházej od mojí otázky." Hm, smůla, takže to neprošlo.
,,Nic jsem nedělala, učila jsem se."
,,Učila ses? To jako pořád, nebo co."
,,Je na tom něco zlého?"
,,Nevím, nechce se mi věřit, že by ses učila vkuse."
,,Zeptej se na to koho chceš, ale je to zbytečné, když už jsi zase tady."
,,Když mi nechceš říct pravdu, tak je to zbytečné. Pojďme se kouknout za ostatními, určitě už čekají."
,,Fajn jdi napřed, ještě se převléknu."
,,Jak chceš."
,,Nebo jestli chceš tady na mě počkat?"
,,Nemíním tě rušit v převlékání."
,,Hej Alexi, promiň a nezlob se na mě."
,,Tak proč mi to neřekneš Alice? Proč mi to chceš zatajit?"
,,Já ti říkám pravdu, nevěděla jsem co mám dělat, ale jestli mi nevěříš." Teď jsem se rozhodla udělat něco, co bych nikdy asi neudělala, ale city k Alexovi mi to rozkazovaly. Vytáhla jsem svoje dva deníčky a podala jsem mu je.
,,Tak si to přečti a uvidíš."
,,To nejde Al!"
,,Já ti věřím."
,,Ne," podal mi je zpátky, ale já jsem si je nevzala.
,,Ne, vem si je,"opakoval.
,,Nevezmu, vezmi si je ty."
,,To nejde, je to tvoje soukromí."
,,Alexi prosím, tam je to všechno. Možná to lépe pochopíš."
,,Ne," řekl, položil mi je na stůl otočil se ke dveřím, že mi uteče z mého pokoje.
,,Alexi, nechoď."
,,Musíš se převléct."
,,Hm...tak zavří oči já budu hned hotová. Prosím."
,,Ok, ale jen proto, že máš narozky." Otočil se a zavřel oči. Já jsem na sebe rychle navlékla šatky a řekla jsem:,,Už."
Otočil se ke mně.
,,Al, věřím ti. Už všechno."
,,Proč tak najednou?"
,,Ty fotky...a důvěrné půjčování deníčku, promiň."Vzal mě za ruku a přitáhl si mě k sobě, aby mi dal na čelo polibek.
,,Opět odpuštěno."
KOnečně ..xD ...Ej je to mooo..c kráásný ...Rychle další díílek ..:))